Stromy‎ > ‎

Zeleň v naší obci

Šestajovice jsou obec, která postupně mění svoji tvář. Intenzivní výstavbu, změnu územní struktury obce i vzrůstající počet zde žijících obyvatel v posledních letech není jistě třeba dlouze popisovat.

 

Každý občan naší obce zřejmě postřehl, že dotace neboli finanční podpora z Evropské Unie či státního rozpočtu ČR je v posledních letech v Šestajovicích nejen často skloňována, ale na rozličné projekty současného rozvoje obce též aplikována. Výsledky některých dotací je možno velice snadno vidět. Jednou z těchto viditelných akcí je dotace na podporu výsadby zeleně. V roce 2009 obec Šestajovice získala na „podporu regenerace urbanizované krajiny“ v rámci „Operačního programu Životní Prostředí“ významnou dotaci na ozelenění obce. Množství nově vysazených stromů v obci většina občanů přivítala. A dokonce celý tento projekt „Obnova a rozšíření ploch veřejné zeleně v obci Šestajovice“ se stal jedním ze vzorových projektů Státního fondu životního prostředí, zprostředkovatele této evropské dotace. To byl rok 2009.

 

Na letošní rok je v naší obci naplánována realizace projektu „Obnova a rozšíření ploch veřejné zeleně v obci Šestajovice – III. etapa“. Tato akce začala velice zostra a zaskočila nejen občany naší obce. Během jednoho, respektive dvou dnů bylo pokáceno množství stromů podél hlavní ulice v obci.

 

Pajasany sázené v devadesátých letech bez evropské finanční asistence již pravděpodobně nepředstavovaly dobrou reprezentaci naší obce v současnosti. Z dendrologického hlediska sice pajasany představují „méně kvalitní“, v Čechách nepůvodní dřeviny. Ale právě pajasany se v minulosti hojně vysazovaly podél silnic, protože byla známa jejich odolnost k znečištěnému ovzduší včetně výfukových plynů z aut či k suchu u silnic. A hlavně pořád to byly stromy a to na exponovaném místě podél hlavní komunikace v obci. Každý strom na veřejném prostranství obce plní bezpochyby řadu důležitých ekologických a dalších funkcí včetně vlivu na člověka (na jeho zdraví, psychiku, estetické vnímání, apod.). Rozhodně pozitivní vlivy stromů převažují nad jakýmikoli negativy.

 

Ale nakonec v obci nebyly káceny pouze pajasany, ale došlo i na nějaké ty javory, topoly, švestky či další „obyčejné stromy“... Kácet se budou i šeříky a jiné keře, které si dovolují v současnosti podél hlavní silnice ještě růst a překážet  výsadbě nové zeleně. A že právě všechny tyto dřeviny podél hlavní komunikace v podstatě tvořily významnou část zeleně v obci do roku 2009? 

 

Je možné porovnávat strom za strom a to nejen finančně? Ano, předpokládá se výsadba lip a jistě to budou vysoce šlechtěné kultivary. Doufejme, že to budou původní druhy lip a ne třeba našemu českému národnímu stromu lípě srdčité (Tilia cordata) některé velice podobné exotické druhy a kultivary lip, jejichž nektar likviduje některé naše české živočichy, zejména čmeláky (jako například lípa stříbrná Tilia tomentosa, která se nyní v Čechách hojně  vysazuje).

 

Pokud se zároveň jako důvod ke kácení v naší obci uvádí zdravotní stav stromů či snad někým zmiňovaný přesah větví do vozovky a z toho vyplývajících stížností z řad řidičů autobusů, proč nebyl  prováděn výchovný řez stromů? A bylo vše opravdu řádně schváleno a povoleno? Opravdu veškeré kácení těchto dřevin v obci nepodléhá povolení, neboť nesplňují dle zákona předepsaný vzrůst nutný k povolení ke kácení (80 cm obvodu kmene ve 130 cm nad zemí)? Možná většina pajasanů se této šířce kmene právě teprve blížila, ale co třeba dva pokácené topoly? Jistě je škoda nedávné změny zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, kdy ještě do konce roku 2009 i na „podměrečné“ stromy ve vlastnictví právnických osob se nahlíželo podstatně jinak a muselo být povolení vždy.

 

Je možné, že za více než 10 let nově vysázené lípy již budou opravdovou ozdobou obce a na dnešní kácení bude převážně zapomenuto. Ale co když ne? Stromy u silnic přece musejí odolávat extrémním podmínkám, často jsou vysazovány do nepřirozených půdních podmínek, ohrožuje je sucho u silnic, znečištění ovzduší, zasolení či jsou dokonce mechanicky poškozovány auty či vandaly. V důsledku působení řady těchto faktorů mají stromy u silnic často horší vitalitu, snadněji podléhají chorobám, stárnou a odumírají daleko rychleji než stromy vysazené ve volné krajině. Co když se dokonce objeví například ničivá „vichřice“ obci? Pomůžou opět evropské dotace? Co se bude poté sázet, kdo to zaplatí? Ne každá obec je úspěšná v získávání dotací na veřejnou zeleň, ale jistě si většina váží jakékoli zeleně stávající. Je třeba mít na paměti dlouhou délku růstu stromů a právě také z tohoto pohledu je nutné na každý strom nahlížet. I pokud by celé toto realizované kácení v obci bylo stoprocentně nevyhnutelné a muselo proběhnout, rozhodně mělo proběhnout jiným způsobem! O informovanosti občanů ani nemluvě! Dokonce prý ani někteří zastupitelé ze sdružení našeho pana starosty o takovémto rozsahu kácení nebyli obeznámeni…

 

Naše obec se mění tedy opravdu intenzivně a to nejen v posledních více než dvaceti letech, ale někdy i během jednoho dne. Přejme si, aby tyto změny v nás nevyvolávaly jisté pochybnosti či řadu otázek.

 

S přáním krásného nastupujícího jara nejen plného rozkvetlých stromů,

 

 
Tomáš Hubálek
„řadový“ zastupitel obce
 
                                                                       Pokácené stromy - rok 2000