Bude sběrný dvůr noční můrou obyvatel v lokalitě „U lesa“ a „U ČOV“?

Zřizování sběrných dvorů považujeme za přínosný počin v oblasti komunálního systému odpadového hospodářství měst a obcí. Současně však zastáváme názor, že zejména sběrné dvory, v nichž mají být umístěna zařízení na zpracování odpadů, mají být zřizovány stranou obytné zástavby, v průmyslových lokalitách, např. v areálech býv. zemědělských družstev, zaniklých podniků a podobně, lehce dostupných nebo přímo napojených na páteřní komunikace.

Umístění sběrného dvora musí být jasně vymezeno v územním plánu. Návrh zadání územního plánu by měl vycházet z konkrétních představ obce o rozsahu a charakteru budoucího sběrného dvora. Z charakteru budoucího sběrného dvora se při tvorbě územního plánu odvíjí například vzdálenost nejbližší plochy určené pro bydlení. Existuje přitom značný rozdíl v nárocích na okolí u sběrného dvora, v němž se pouze shromažďuje odpad za účelem jeho předání k dalšímu zpracování, či odstranění, a sběrným dvorem, jehož součástí je zařízení na další zpracování odpadu. Další podstatnou roli hraje uvažovaná kapacita dvora včetně druhu a způsobu přepravy shromažďovaných odpadů.

Podle zákona o odpadech je sběrný dvůr zařízením ke sběru či výkupu odpadů, které lze provozovat pouze na základě rozhodnutí příslušného krajského úřadu, jehož součástí je souhlas s provozním řádem zařízení (§14, odst.1 zákona o odpadech). Účastníkem řízení o vydání souhlasu k provozování zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů a jeho provozním řádem je obec, na jejímž území má být zařízení provozováno.

Zařízení pro nakládání s odpady za určitých okolností podléhají tzv. zjišťovacímu řízení nebo posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona č.100/2001 Sb., v němž jsou zařízení pro nakládání s odpady vymezena do dvou kategorií. Do kategorie I. spadají zařízení k odstraňování nebezpečných odpadů a zařízení k odstraňování odpadů s kapacitou nad 30 000t za rok. Tato zařízení podléhají posouzení záměru. Zařízení ke skladování, úpravě nebo využívání nebezpečných odpadů, zařízení k fyzikálně-chemické úpravě, energetickému využívání nebo odstraňování ostatních odpadů spadají do kategorie II. a vyžadují zjišťovací řízení (tzv. studie EIA).

Dne 16. 11. 2009 podala obec Šestajovice na Stavebním úřadu v Úvalech žádost o vydání územního rozhodnutí na umístění stavby sběrného dvora na pozemcích parc. č. 118/2, 118/12,118/13,118/16 a 940 v k.ú. obce Šestajovice, okres Praha-východ. Uvedené pozemky se nacházejí v areálu čističky odpadních vod (dále jen ČOV), cca 150 m od zástavby rodinných domů a cca 450 m od přírodní rezervace Klánovický les - Cyrilov. Na základě územního řízení bylo dne 24. 9.2010 vydáno Územní rozhodnutí o umístění stavby, toto však stále nenabylo právní moci. Důvodem jsou odvolání, podaná obyvateli dotčené lokality, kteří nesouhlasí s umístěním sběrného dvora v dané lokalitě. Dne 23.9.2010, tedy den před vydáním územního rozhodnutí, obdržel starosta obce petici s celkem 116 podpisy (ve většině obyvatel dotčené lokality) proti záměru umístit sběrný dvůr v areálu ČOV a se žádostí o přemístění sběrného dvora mimo zástavbu rodinných domů. O umístění sběrného dvora v dané lokalitě rozhodlo minulé zastupitelstvo obce bez jakékoli diskuse se zde žijícími občany, navzdory jejich individuálně uplatňovaným námitkám a bez znalosti rozsahu starostou obce prosazovaného projektu. Původní územní plán s umístěním sběrného dvora v této lokalitě nepočítal.

V územním rozhodnutí, které bylo na přelomu září a října r.2010 zveřejněno na úřední desce OÚ, se dočítáme, že v areálu SD má být umístěna hala na třídění odpadů o půdorysu 180 m² železobetonové konstrukce, v níž má být umístěna třídící linka včetně dvou pásových dopravníků a kontinuálního lisu, dále překládací rampa o půdorysu 50m², skladovací přístřešek železobetonové konstrukce o zastavěné ploše 200 m², sklad nebezpečného odpadu o zastavěné ploše 24 m², objekt sociálního zázemí o zastavěné ploše 30,72 m², vrátnice o zastavěné ploše 12 m² a komunitní kompostárna – mobilní technologie, která je plánována na ploše 250 – 329 m² a v níž lze údajně zpracovávat též kaly z ČOV. Ze zveřejněných informací tedy vyplývá, že u sběrného dvora v rozsahu předložené dokumentace mělo být provedeno zjišťovací řízení EIA, protože v jeho areálu se má nacházet zařízení na skladování nebezpečných odpadů a zařízení k fyzikálně-chemické úpravě-kontinuální lis (kategorie II. podle zákona č.100/2001 Sb.).

V prosinci r.2010 předložili opoziční zastupitelé paní Kořenková a pan Hubálek starostovi obce návrh na přemístění sběrného dvora do jiné lokality, a to na pozemky, které podle schváleného územního plánu rovněž připouštějí využití pro umístění sběrného dvora, naproti deponii Brtek (pozemek parc. č. 260). Tento návrh byl však ostatními zastupiteli v lednu r.2011 vyhodnocen jako nerealizovatelný, a to z důvodu nákladů, které vyčíslil starosta obce na 6,- mil Kč. Do této částky byla zahrnuta cena za nákup pozemku v částce min. 3 mil Kč a dále cena na pořízení IS cca 1,5 mil Kč plus náklady na vypracování nové projektové dokumentace a další související náklady. V této souvislosti je třeba uvést, že z dotace je rovněž možno uhradit náklady na odkup pozemku, a to do výše max 3% celkových nákladů projektu, s výjimkou vozů a nádob. Tím by se tato situace ovšem vyřešila pouze částečně. Dále je podle našeho názoru možné situaci s pozemky řešit například nabídkou výměny za jiné pozemky ve vlastnictví obce. Touto možností se však zastupitelstvo nezabývalo. Zastupitelstvo se rovněž nezabývalo otázkou, co tedy na vytipovaném pozemku má být v budoucnu umístěno, když územní plán počítá s využitím tohoto pozemku pro technické služby, z čehož je zřejmé, že k tomuto záměru bude potřeba dotčený pozemek v budoucnu stejně vykoupit, případně vyvlastnit.

Celkové náklady na vybudování sběrného dvora v areálu ČOV jsou vyčísleny na 27,2 mil. Kč, přičemž náklady na vybudování samotného objektu mají činit 16,2 mil. Kč, náklady na pořízení kompostárny včetně traktoru 6,5 mil. Kč, náklady na pořízení nádob 1 mil. Kč a náklady na svozové auto a auto s kontejnerem 3,5 mil. Kč. Celkové náklady projektu tedy dosahují 27,2 mil. Kč, přičemž 80% má být financováno z dotace a 20% ze spoluúčasti obce.

Podle starosty obce po zprovoznění sběrného dvora obec ušetří na pytlích na tříděný odpad, jejichž náklady zatěžují rozpočet obce ročně 90tis. Kč. Dále obec získá příspěvek z EKOKOMU, který momentálně přeposílá firmě AVE (jedná se o 120tis Kč ročně). Každá rodina by údajně mohla po zapojení do systému ušetřit ročně 500-800 Kč. Technické služby každý měsíc platí za odvoz kalů z ČOV 25 tis. Kč (celkem za rok 300 tis. Kč). Otevřením sběrného dvora mají vzniknout 4 nová pracovní místa. Sběrný dvůr nemá být ani ztrátový, ani ziskový.

Jaké však budou skutečné náklady na provoz sběrného dvora? Je třeba počítat s náklady na zmíněná 4 pracovní místa, ať již se jedná o náklady mzdové, včetně sociálního a zdravotního pojištění, dále náklady na techniku ( pohonné hmoty, pojištění vozů a objektu), náklady na servis vozů, energetické náklady včetně provozu třídící linky a lisu. Také částka na provoz mobilní kompostárny jistě nebude zanedbatelná. Nepodstatnou není ani skutečnost, že sběrný dvůr má ke své ostraze využívat zabezpečovací zařízení napojené na centrální pult ochrany, jehož jistě nemalé náklady na pořízení a následný provoz rovněž nejsou do kalkulace zahrnuty.

Jednou z námitek, které občané přilehlé lokality proti umístění sběrného dvora vznesli, byla otázka bezpečnosti. Zkušenosti řady měst a obcí provozujících sběrné dvory jasně dokazují, že se jedná o nikoli nepodstatný problém. Obce a města jsou nuceny vkládat mnohdy desetitisícové částky do ostrahy objektů. Nákupem kamerových systémů a uzamykatelných kontejnerů se snaží bránit nájezdům zlodějů, kteří mají největší zájem o zpeněžitelné části z lednic, televizorů nebo praček, tedy o takzvaný elektrošrot. Přitom pokud přístroje „vyberou“, svozová firma je neodebere od obce zdarma a obec za ně musí platit jako za odpad. Počty krádeží barevných kovů se dlouhodobě zvyšují. Důvodem jsou rostoucí ceny mědi i výrazné zdražení niklu (zdroj
www.zpravodajstvi.plzen.cz).

Z mnohých analýz i praktických zkušeností vyplývá, že pro správné nakládání s komunálním odpadem by měl být sběrný dvůr v každé obci nad 2 000 obyvatel. Současně se však ukazuje, že v obcích, které nemají spádovou oblast minimálně 5 000 obyvatel, je výstavba a především následný provoz sběrného dvora neekonomický.

Sběrné dvory odpadů se u nás budují cca 10 let, přičemž stoupají jak nároky na vybavení, tak adekvátně náklady na výstavbu a provozování. Jestliže počáteční průměrná cena v r. 2001 na výstavbu a vybavení sběrného dvora dosahovala 1,2 mil Kč, tak v roce 2009 to již bylo cca 5,2 mil Kč. Pro srovnání náklady na pořízení sběrného dvora v nedaleké obci Horoušany činily cca 7,4 mil Kč, sběrný dvůr si můžete prohlédnout ve fotogalerii. Náklady na vybudování sběrného dvora v naší obci byly předběžně vyčísleny na 27,2 mil Kč. Potřebuje skutečně obec s cca 3 000 obyvateli sběrný dvůr takového rozsahu a za tuto cenu? Přitom náklady na provozování malého sběrného dvora ročně činí mezi 500 000 – 800 000 Kč. Jaké provozní náklady tedy bude mít „náš“ sběrný dvůr?

A naskýtá se ještě další otázka. Je ve schváleném územním plánu skutečně prostor pro umístění sběrného dvora v lokalitě u ČOV v rozsahu předkládaného projektu? Nepřekračuje umístění některých zařízení ve sběrném dvoře územním plánem přípustný způsob využití dotčeného území? Neměl by se z tohoto důvodu sběrný dvůr nacházet v jiné vzdálenosti od stávající zástavby? Nebo bude sběrný dvůr nakonec v lokalitě vybudován a stane se tak noční můrou zdejších obyvatel?