Vážený pane ombudsmane,
se zájmem jsme si přečetli vaše „Doporučení k naplňování práva na rovné zacházení v přístupu k předškolnímu vzdělávání“. Rádi bychom Vás v této souvislosti upozornili na některé skutečnosti, které podle našeho názoru v materiálu zohledněny nebyly.
V „Desateru rovného zacházení v přístupu k předškolnímu vzdělávání“ v bodě 9 uvádíte: „Kritérium zvýhodňující děti, jejichž rodiče jsou zaměstnáni nebo výdělečně činní sice není diskriminační, na druhou stranu nesouvisí bez dalšího s dítětem, jakožto adresátem poskytovaného vzdělávání, ani s jeho individuálními potřebami.“ Podle našeho názoru však kritérium zaměstnanosti rodičů s individuálními potřebami dítěte souvisí velmi úzce. Za situace, kdy jsou do mateřské školy přijaty děti rodičů na mateřské/rodičovské dovolené a zároveň nejsou přijaty děti pracujících rodičů, ačkoli z hlediska věku požadavky na zařazení do předškolního vzdělávání splňují, se leckdy velmi výrazně sníží životní úroveň celé rodiny a tím i dítěte. Pracující rodič-většinou matka - je postaven před rozhodnutí, zda opustit zaměstnání, případně do něj po rodičovské dovolené nenastoupit a riskovat výpověď (zaměstnavatelé dávají souhlas s prodloužením rodičovské dovolené do 4 let věku dítěte velmi zřídka), nebo platit velmi drahé soukromé hlídání. V případě, že rodič počítal s rodičovskou dovolenou do 3 let věku dítěte, pak přijde o rodičovský příspěvek a současně o zaměstnání, nebo neúměrně zatíží rodinný rozpočet a výrazně sníží životní úroveň celé rodiny a tím i dítěte placením drahého školného v soukromých MŠ či hlídacích centrech, pokud si vůbec bude moci vzhledem k výši svého platu tuto službu dovolit. Navíc úroveň těchto alternativních předškolních zařízení je mnohdy značně pochybná a tím druhotně dochází k diskriminaci takového dítěte i z hlediska nároku na úroveň poskytovaného předškolního vzdělávání. A to nehovoříme o tom, že nezaměstnaný rodič pak bude další zátěží pro sociální systém jako celek, kdy namísto toho, aby do něj přispíval ze svých daní, naopak bude čerpat podporu v nezaměstnanosti, příspěvek na nezaopatřené dítě atd. Oproti tomu rodiče na mateřské/rodičovské dovolené s mladším dítětem stále pobírají od státu mateřský/rodičovský příspěvek a pokud jejich starší dítě nebude do mateřské školy přijato, budou dopady na životní úroveň tohoto dítěte a rodiny jako celku minimální. Z těchto důvodů považujeme situaci, kdy jsou do mateřské školy přijaty děti rodičů na mateřské/rodičovské dovolené a zároveň nejsou přijaty děti pracujících rodičů, minimálně za neetickou.
Dalším problémem, který vidíme při přijímání dětí do mateřských škol, je skutečnost, že o přijímání dětí do mateřské školy rozhoduje výlučně ředitel školy. Poptávka po vzdělávání v mateřské škole velmi převyšuje nabídku. Pokud jsou stanovena kritéria tak, že počet dětí, které je splňují, je stále vyšší než počet volných míst v mateřské škole, a o přijetí dítěte rozhoduje výlučně ředitel MŠ, je zde velká možnost korupce, která se bohužel podle zkušeností rodičů děje i v mateřských školách. A nedá se proti ní účinně bránit.
Jako příklad uvádíme situaci v naší MŠ, která byla nově otevřena v srpnu loňského roku. V r. 2010 ředitelka MŠ stanovila následující kriteria pro přijímání dětí k docházce ve šk. roce 2010-2011:
- zdravotní způsobilost včetně absolvování stanovených očkování, doložená lékařským potvrzením
- přednostní příjem dětí, které v roce 2009-2010 navštěvovaly starou MŠ
- přednostní příjem dětí s odkladem školní docházky a dětí v posledním roce před nástupem školní
docházky
- přednostní příjem dětí, jejichž alespoň jeden z rodičů má trvalé bydliště v obci
- příjem dětí přihlášených k celodenní docházce
Současně bylo jako doplňující dokument požadováno potvrzení zaměstnavatele o nástupu do zaměstnání. Diskuse vyvolala skutečnost, že v průběhu správního řízení bylo nakonec při výběru dětí přihlíženo k jejich věku, ačkoli toto kriterium nebylo jako hodnotící v podmínkách přijímacího řízení uvedeno. Naopak z povahy požadovaných dalších dokladů se dalo usuzovat, že v případě rovnosti bodů bude ředitelka MŠ přihlížet k zaměstnání rodičů. Ponechme stranou důvody, které vedly k tomu, že teprve v průběhu správního řízení bylo přihlíženo k věku dítěte jako k dalšímu kriteriu, zatímco k zaměstnání rodičů přihlíženo nebylo. Skutečnost je taková, že část rodičů byla tímto uvedena v omyl. Podle sdělení ředitelky MŠ k tomu došlo na základě konzultace s příslušným odborem Krajského úřadu Středočeského kraje, který za jediné objektivní hodnotící kriterium považuje věk dítěte. Domníváme se však, že i věk dítěte může být jako kriterium diskriminační. Tříleté dítě nemůže za to, že ještě není předškolák a v MŠ není dostatečný počet míst. Navíc ne každé dítě je ještě v pěti letech zralé na vstup do kolektivu a naopak i tříleté dítě již může mít dostatečné sociální dovednosti k tomu, aby se v tomto kolektivu uplatnilo. Takže i věk může být nejen diskriminační, ale také v uvedeném smyslu neobjektivní kriterium.
Na školní rok 2011-2012 jsou nově vypsána následující kriteria pro přijímání dětí do MŠ:
- Dítě je ke dni zápisu hlášeno k trvalému pobytu na území obce, má odklad školní docházky a je
v posledním roce před zahájením povinné školní docházky (tzn. dítě, které dosáhne věku 6 let
v období od 1.9.2011 - 31.8.2012).
- Dítě a alespoň jeden z jeho rodičů/zákonný zástupce jsou ke dni zápisu hlášeni k trvalému pobytu
na území obce.
- Celodenní docházka
- Při shodném vyhodnocení uvedených kritérií je dalším pomocným kritériem věk dítěte.
Pro školní rok 2011-2012 jsou tedy stanovena kriteria tak, že lze opět předpokládat větší počet dětí, která je budou splňovat, než bude počet volných míst v MŠ. Podle našeho názoru by kriteria pro příjem dětí do MŠ měla být maximálně objektivní. Lze však zcela objektivně dopředu již v přijímacím řízení posoudit, že dítě, které je přihlášeno k celodenní docházce, bude MŠ skutečně celodenně navštěvovat? Je přeci logické, že každý rodič do přihlášky uvede celodenní docházku právě z důvodu, že se tak zvýší šance na přijetí jeho dítěte, i když si je již dopředu vědom, že toto kriterium nesplní. Problém je v tom, že ačkoli zejména u dětí, jejichž maminka je doma na mateřské či rodičovské dovolené s mladším dítětem se dá docela dobře předpokládat, že si dítě bude vyzvedávat po obědě (samozřejmě to tak nemusí být), nedá se jim tento úmysl prokázat. A navíc zde není žádná možnost sankce např. vyloučením dítěte z docházky do MŠ, protože ředitel(ka) MŠ musí ze zákona upřednostnit zájem dítěte (v tomto případě je zajisté v zájmu dítěte již jednou zařazeného do kolektivu, případně úspěšně adaptovaného jej z předškolního zařízení s ohledem na jeho psychiku nevyřazovat). Podle našeho názoru lze však zcela objektivně prokázat velmi pravděpodobné plnění celodenní docházky u dětí, jejichž rodiče pracují. Pokud je tedy jako jedno z hlavních kriterií pro přijetí dítěte do MŠ stanovena celodenní docházka, pak ruku v ruce s ním by to mělo být kriterium zaměstnanosti rodičů. A teprve poté, při rovnosti bodů, by jako pomocné kriterium měl být věk dítěte.
Vážený pane ombudsmane, prosíme, abyste naše shora uvedené argumenty bral jako příspěvek do diskuse o rovném zacházení v přístupu k předškolnímu vzdělávání. Náš pohled je formulován z hlediska rodičů, kteří se potýkali či potýkají s problematikou umístění dětí do předškolních zařízení. Uvítáme jakýkoli Váš názor k námi formulovaným argumentům.
S pozdravem
OS " Otevřené fórum občanů Šestajovic"